Komentáře

1 sw sw | Web | 11. října 2014 v 8:26 | Reagovat

Tohle jsem si fakt ráda přečetla. Smysluplný článek s osobním pojetím mě přivedl na myšlenku, co se sebou do budoucna. Povedené! :-)

2 Feelingroovy Feelingroovy | E-mail | Web | 11. října 2014 v 10:20 | Reagovat

Máme toho spoustu společeného :) Já si zase kdysi vymyslela koně a hejno hus :D
A na plánování mám ten samý názor-co plánuješ-to se pokazí :D Vlastně máme ty TT články docela podobné, s tím rozdílem, že Ty ho máš takový vážnější ;)

3 Bobouš Bobouš | E-mail | Web | 11. října 2014 v 16:36 | Reagovat

[1]: Děkuji :), ale neplánuj, neplánuj, jinak to dopadne tak jak nechceš! (bych si minimálně říkala já)

[2]: Tak stádo koní a kočky atp. taky bylo v mé hlavě, ale nezačala jsem "kamarádkám" tvrdit, že mám doma stádo koní atp.
Vážnost (tj. rozpoložení) článku odpovídá náladě, nechtěla jsem psát něco přemíru vtipného, i když, taky tam vidím drobné náznaky nadsázky. :)

4 stuprum stuprum | Web | 11. října 2014 v 18:50 | Reagovat

Hlavně dělej, co tě těší. Dlouhodobě dělat nepříjemné věci nalomí i zatvrzelce. :)

5 Jay Jay | Web | 11. října 2014 v 19:37 | Reagovat

Na druhou stranu ale jen těžko lze přežívat úplně bez plánování. Minimálně krátkodobé plány zcela jistě máš ("zítra ráno vstanu", a ne že počkám, jak se to vyvrbí ;-) ), střednědobé určitě taky (třeba ta praxe v Německu)...
Nakonec podle komentáře, cos u mě zanechala, se nezdá, že bys svoji budoucnost ani trošku neplánovala ;-)

Rozumím tomu, že je hodně demotivující, když se plány nechtějí plnit. Otázkou pak je, jak moc reálně je schopný plánovat desetiletý člověk.

V části o vymýšlení článků v době, kdy je to nejméně vhodné, se docela poznávám :-D Já si tedy celé články nikdy neplánoval, ale útržky mě napadají neustále. Akorát že pak je buď zapomenu nebo si napodesáté řeknu, že to jsou stejně hrozné blbosti.

6 Bobouš Bobouš | E-mail | Web | 11. října 2014 v 20:25 | Reagovat

[4]: Kéž by to bylo tak jednoduché, ale snažím se. ;)

[5]: Každodenní vstávání se už nedá ani považovat za plán, to je prostý stereotyp, otázka každého dne. Co se třeba toho Německa týče, tak to dopadlo přesně jak uvádím v článku, naplánovala jsem si jak hladce proklouznu maturitou a teď to zas padlo... plánuju, ale čím víc, tím horší to je potom.

Věř, že v deseti letech je člověk schopný zrealizovat všechno. :D

7 Jay Jay | Web | 13. října 2014 v 2:31 | Reagovat

Aha. No vidíš, a mně zrovna to naplánovaný vstávání nevychází skoro nikdy (u mě o stereotyp rozhodně nejde), zatímco ty dlouhodobější plány mi vychází hodně :-) Taky holt záleží na tom, jak moc můžeš svoje naplánovaný věci sama ovlivnit. Většinou se nějaká cesta najde, akorát že je třeba pak složitější a člověku už nestojí za to. Plán (myšleno CÍL) je jedna věc, jak se k němu dostat je věc jiná, dalo by uvažovat i takto.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.