Nikdy neříkej navždy

18. prosince 2014 v 20:28 | Bobouš |  Zápisky
Zazdít to! Úplně jsem teď zas na rozpacích a vůbec nevím. A navíc jsem někde lapila rýmu, je to hrozně nepříjemný a nenávidím usmrkanej nos. A v sobotu jdu s bráškou a jeho přítelkyní na třetího Hobitka, prý k svátku. Ale co budu dělat s těma šesti volňáskama, který jsou do Silverstra? Klidně bych HO pozvala, ale přijde mi to sakra divný... A jak to skloubit tak, aby HO nepotkali rodiče? :)


Tak v úterý jsme byli v té Praze, v národní galerii, prosím vás, nenuťte mě nikdo už znova lézt do té expozice v rámci školní exkurze, je to hrozný! Nebaví mě si o obrazech povídat, baví mě chodit okolo a dívat se, a pak teoreticky přemýšlet o těch, které se mi zalíbí. Jedinej Picaso to zachránil, toho jsem vždycky tak nějak podvědomě obdivovala. :)
Každopádně po prohlídce to zachránil Jay a pavouk už číhá na svou kořist. ;)

Od začátku prosince toužím najít svůj kulíšek, jakože čepici, a včera se mi to konečně povedlo, a ani se radši nesnažte dopátrat, kde jsem ho našla. :D

A teď vám povím něco, co jsem na konci minulého článku zazdila, snad to nezazdím znova. :D
Prvního prosince mi kamarádka řekla, že si psala s nějakým klukem, co jí povídal o libráži luků a naprosto jí to nezajímalo. :D A pak jí cvrnklo přes nos, že já do luků fušuju, takže nás nějak scukla dohromady a my si začali psát o lucích, o zbraních, o airsoftu, a tak dále. Tohle téma nám vydrželo asi dva nebo tři dny. Od té doby si píšeme o něčem naprosto odlišném a dneska jsme se asi na tři minuty sešli. :D A že je o dva roky starší a o pět centimetrů menší mi je tak nějak u zadnice. :D
Jistě si tedy dokážete představit, o čem je tak zhruba řeč. :D Na jednu stranu si připadám jak střelená dvanáctka, která se zakoukala do porno... ehm ehm superstar nějaký americký popový kapely. :D Na stranu druhou jsem si chvílema na 99% jistá, že si zas dělám jen naděje, a chvílema jsem téměř přesvědčená, že z toho nebude jen nezávazný psaní. Protože tohle by už neznamenalo nálepku in virtual relationship jako doteď.
Nehledě na to, že nemám pořád dořešený předchozí virtual relationship, i když se to možná vyřešilo samo časem a ignorací... stejně mi to je proti srsti a jak se znám, tak mi to nedá a nenechám to jen tak.


A na konec, to co právě vidíte nahoře, to je prosím pěkně kočka někoho z naší dědiny, která se hrozně nechala drbat. :) Tak jsem jí podrbala a vyblejskla, měla úžasnej ocas! :)

Svůj Bobouš

P.S. (Ne)zamilovanej...
 


Komentáře

1 jay jay | 19. prosince 2014 v 0:11 | Reagovat

Jsem v nejaky luxusni prdeli kde je McD a tudiz i wifi, nevim kde budu spat, ale bobousovo starosti i radosti si vzdycky rad prectu :-) Normalne ho pozvi sakra :-D V kine je tma! :-D ;-)

2 Bobouš Bobouš | E-mail | Web | 19. prosince 2014 v 0:38 | Reagovat

[1]: Zlatej McDonald :D
Když to máš těžký :D mám strach :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama