Co přinesl červen

28. června 2016 v 16:37 | Bobouš |  Zápisky
Pamatuji si, jak jsem na začátku června psala, že mám spisovatelskou slinu a že "určitě" brzo něco napíšu, no, trvalo mi to skoro měsíc, než mám teď konečně dost času i náladu. Věc se má tak, že každý víkend jsem měla nacpaný akcemi od pátku od večera až do něděle do večera a ve všední dny po práci buď nebyla chuť a nebo nebyl čas, protože jsem pokračovala v debordelizaci mého dětského pokojíčku, který už teď mohu nazývat studentským pokojem (ano, až po maturitě). Skříňky a šuplíky mi zejí prázdnotou a na chodbě jsou štosy učebnic, časopisů, hraček, drobností bez účelu a tak dále, vždyť to znáte.
Velkou část těch věcí mám už nafocenou s tím, že je zkusím prodat, pokud to do Vánoc nezmizí< poputuje to do sběráku, protože nechci sběrák ze svý chodby. Nafotit už musím jen ty učebnice, časopisy a sbírku zvířecích obrázků, kalendářů, pohledů, časopisů, plakátů atd. A možná by chtělo udělat i probírku oblečením. :D Nosím tak jednu pětinu z toho všeho co mám.


Bonsajkám se daří skvěle, jak na jaře mimořádně obrazily, tak teď se uklidnily a rostou pomaleji, asi tenkrát zneužily toho světelného šoku. :D

První akcí, která mě v červnu neminula byl dobolvý letecký den v Mladé Boleslavi, přijala jsem pozvání od přítele, protože ten má historii světových válek moc rád a ještě raději techniku a zbraně, které se v těchto obdobích používaly. Já osobně nikdy na leteckém dnu nebyla, jednou možná, když mi bylo šest a já si odtamtud pamatuji jen cukrovou vatu. :D
Když jsme přijížděli, diskuze se točila okolo prachu, který do vzduchu zvedaly kola přijíždějících aut, jak na divokém západě. Vážně přínosná diskuze. Ze začátku jsme oběšli všechna vystavená letadla a než jsme si našli místo ke koukání do vzduchu, tak jsme se šli trošku nadlábnout, no ceny hodně vysoké a fronty dlouhé, co si budem povídat, snad by bylo lepší doma nasmažit řízky, sednout si tam na zem a najíst se pořádně.
Před jednou hodinou jsme si tedy našli místa na stání, přímo u repráku, takže jsme všechno sice slyšeli, ale někdy museli naklánět hlavu, abychom i pořádně viděli. Proletěli Gripeni s Casou, seskákali parašutisté, modeláři předvedli bojovou ukázku z první světový a jedna slečna svoje letadélko poslala vrtulí k zemi, že se rozletělo na padrť, letěla Electra, MiG, Mustang, Spitfire, přeletěl Boeing, létal dvouplošník Kukuruznik (Polikarpov), na nějž jsem měla spadeno, protože mi při nácviku v týdnu přeletěl nad hlavou a ještě zpomalil, taky akrobatický Redbull team, větroni akrobaté, Alky, bojové pozemní ukázky a armádní vrtulník. A určitě ještě mnoho dalšího. Ale líbilo se mi tam (což je divný), takže příště zas.

Další víkend jsme sice na žádné akci nebyli, ale zato jsme půlku víkendu strávili na chalupě, kde jsme pálili hromadu větví a v neděli si jeli zahrát airsoft dva na dva.

A poslední víkend byla akce pro změnu přímo u nás na dědině, nebudu říkat o co přesně šlo, protože bych podle toho byla poměrně dobře dohledatelná, ale je to akce, která má už víc jak dvacetiletou tradici, pořádá ji zdejší SDH a letos, i přes o dost nižší počet návštěvníků než vloni, bylo rekordních 60 soutěžících, počasí bylo velmi proměnlivé a akci dokonce doprovázely pouťové atrakce. Pro nás bylo obohacení i v tom, že mě zdejší děcka konečně přemluvili k uspořádání stezky odvahy (každou akci jim říkám, že měli přijít týden dopředu, abych to nachystala). Připravili jsme to s přítelem, bráchou a jeho přítelkyní a třemi dalšími kamarády za nějaký tři hodiny a když jsme v půl dvanáctý přivedli vystrašený dítka zpět k rodičům, čtyři z devíti byly počůraný, a to jsou to už školní děti, ty předškolní byly statečnější.
Aneb co dovede flaška od piva, lano, nafouklej balonék, paralyzér a člověk pod plachtou.
Nejhorší bylo, že se mi děcka po prvním strašidlu vracely na start a nejlepší, že si jeden chlap šel pro dceru, že prej 15 minut nepočká, tak jsme ho poslali po svíčkách, protože už byla na konci, a pak mi ostatní strašidla vyprávěla, jak se bál taky. :D Sice jsem si nezastrašila, ale na startu to byla taky prdel je furt okřikovat, aby aspoň chvíli byly zticha. :D Takže příště zas. :D

V červnu jsem ještě jela na ČZU na zemědělku kvůli přijímačkám, jejichž body mi na přijetí nestačily, takže VŠ zatím žádná nebude.

No a dneska jdu na svou historicky první noční, jsem zvědavá, v kolik jim tam usnu. :D

Bobouš těšící se na sushi s přítelem (nikdy jsem totiž sushi neměla a na dnešek je v plánu)
 


Komentáře

1 jay jay | 2. července 2016 v 19:52 | Reagovat

Díky za udržování nás čtenářů v obraze :-) Jaký bylo suši?

2 Bobouš Bobouš | E-mail | Web | 6. července 2016 v 0:43 | Reagovat

[1]: Jayi, jsi jediný! Věrný! Dali jsme si sushi s dvěma příchutěmi, jedno bylo s krevetama (to jsem chtěla já) a druhý s lososem (to chtěl přítel), no nakonec se ukázalo, že ženy mají vždycky pravdu a to s krevetama bylo lepší. :D
Akorát bych tam nemusela mít tu řasu, ta tomu dávala takovou divnou chuť (možná právě tu sushi chuť). :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama