V kouli

10. srpna 2016 v 21:37 | Bobouš |  Zápisky
V sobotu jsem měla příležitost, na akci v přítelově obci, vyzkoušet bodyzorbing, a tak, tu milí čtenáři, máte možnost si přečíst moje dojmy a pocity a celkově, jaké to je. Pokud vás někdy náhodou napadlo, že byste to zkusili.
Nejprve si ale řekneme, protože ne každý to musí nutně znát, co to ten bodyzorbing je. Inu, bodyzorbingová koule je prostě gumová koule skládající se z vnější a vnitřní stěny, které jsou vzájemně v pravidelných bodech propojeny napnutými provázky. A na vnitřní stěně jsou navíc umístěny popruhy na ramena a popruh kolem pasu. Takže máte vlastně na zádech takový velký batoh, s kterým se snažíte složit své spolu i protihráče.


Když do té koule lezete, připadáte si divně, protože to je poloha, jako byste chtěli hupsnout na někoho do postele, ale po počátečním zápolení s popruhy zjistíte, že se nemůžete ani hnout, takže hupsání nepřipadá v úvahu. Zatímco se na vás všichni dívají, přemýšlíte, jak se překulit a ještě lépe, jak vstát. Po chvíli přemýšlení zjistíte, že nejjednodušší to bude přes kolena, a tak vypnete veškeré své svaly a po další chvilce potácení konečně cítíte pevnou půdu pod nohama. Jenže tím útrapy nekončí, vzápětí na zádech pocítíte váhu oné koule, která se na pohled zdála daleko nižší. Vaše rychlost je o polovinu nižší, přísun kyslíku je omezen a výhled je též značně zhoršený. Nic s tím nenaděláte, protože už jste se s tou koulí zapletli a ta vás rozhodně nepustí.

Její náklonnost k vám v okamžiku poznáte, když do vás kolega od vedle zničeho nic vrazí a vy letíte přímo na zem. Ale koule vás ochrání a s vámi zatřesou jen popruhy na ramenou. A dostaví se pocit brouka na zádech. Takže teď je na čase se překulit. Podaří se vám to a znovu napínáte všechny svaly, abyste se mohli postavit na vlastní nohy. Ve chvíli, kdy se zmocníte vlády nad svým tělem, mozek začne volat po pomstě. Kdo a kde je ten, jenž mou ubohou nemotornou maličkost poslal k zemi? Jelikož máte ale mizerné vidění, přestanete se zaobírat "kdo" a svou pozornost nasměřujete k nejbližší kouli. Rozeběhnete se, co nejvíce to jde, a skočíte po onom nešťastníkovi. Bohužel to je chlap vážící metrák, takže ho akorát jen naštvete a on zahájí okamžitou odplatu. Zas si hrajete na brouka.


Po prvotních neúspěších a namáhavém vstávání na nohy začnete uvažovat logicky. Vyhlídnete se slabší oběť a nenápadně se k ní začnete přibližovat. Už už jste u ní, když tu na vás ze zadu skočí další nepřítel. Začínáte být docela vytočení a lačníte po pomstě. Opět se postavíte na nohy a okamžitě agresivně zaútočíte na slabšího nepřítele. Konečně! První skolený protivník. Začíná vás to bavit, vrazíte ještě do jednoho, do dvou a pak znovu letíte k zemi. Ale už se nedokážete zvednout. Jste vyčerpaní, zpocení, bez kyslíku a navíc k tomu uvázaní v té kouli. Je na čase jít ven.

Překulíte se na záda, povolíte popruhy a plazíte se z koule jako had z kůže. Konečně jste na svobodě a cítíte vánek čerstvého vzduchu na vaší tváři. Máte dost a říkáte si, že už do toho nikdy nevlezete. Ale po pár desítkách minut vás začnou koule lákat znovu. Snažíte se vychytat moment, kdy o nějakou nikdo nebude jevit zájem. Ani nestačíte takovou kouli ulovit, když tu zjistíte, že vaši přátelé a kolegové zorganizovali turnaj ve fotbale. Sice jste fotbal nikdy nehráli, ale už jste zapsaní v týmu provařených "zelených". A tak každou půl hodinu dobrovolně noříte své tělo do gumové koule na pětiminutový zápas, abyste pokořili své nepřátele a získali čest a slávu u svých kolegů.

Bobouš
 


Komentáře

1 jay jay | 11. srpna 2016 v 12:43 | Reagovat

Děkuji, nechci :-D

2 Bobouš Bobouš | E-mail | Web | 11. srpna 2016 v 22:44 | Reagovat

[1]: Též myslím, že mi to jednou stačilo. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama