Dojíždění do školy nemám úplně tak jednoduché, jak se může zdát. Občas jsem tam moc brzy, a tak si vždy lámu hlavu s tím, co dělat. S postupným příchodem jara, prodlouženým slunečním svitem a teplejším počasím jsem se rozhodla, že si s sebou někdy vezmu foťák, projdu se po Liberci a vyfotím některé budovy, které mě oslovily už při prvních procházkách městem. Mým cílem se tak stala historická část města okolo radnice.
Liberecká radnice mě skutečně oslovila hned zpočátku. Podle mě je to totiž velmi charakteristická budova. Bohužel jsem si ji zapomněla vyfotit ze zadu.
Kostel svatého Antonína Velikého je snad jediný kostel, u kterého jsem schopna si vybavit opravenou fasádu. Možná právě proto působí sice monumentálním dojmem, ale zároveň ne tolik krásným.
Celkový dojem tohoto "náměstíčka" ruší ruina zanedbané budovy v dolní části. Avšak renesanční domy hrající barvami stojí za ten pohled.
Na závěr přidávám už jen jednu ošuntělou budovu, která stojí hned vedle kostela. Vždy když vidím nějakou starou podobně zanebanou stavbu, mám sto chutí ji koupit a zrekonstruovat do původní podoby s lehce moderním interiérem a nabízet prostory buď jako byty nebo jako prostory pro firmy.
Mrzí mě opadaná omítka, zazděná okna a nedostatečně využitý potenciál budovy.
Bobouš
Radnice je nádherná a náměstí taky. Smysluplně využitý čas...:)