Letos hlavně o lidech

17. září 2018 v 21:35 | Bobouš |  Zápisky
Třetí prázdniny jsem strávila ve shonu automobilového průmyslu. Letos jsem šla s tím, že už mě nemůže nic překvapit. Samozřejmě jsem se zmýlila jako jelen. Co se práce týče, toho už mě skutečně moc nepřekvapilo, na druhou stranu mě o to víc štvalo, jak nekvalitně práci musíme provádět. Vždycky je něco, čemu se může člověk přiučit, ani letos tomu nebylo jinak. Naučila jsem se třeba sprejovat. Asi to není nic zvláštního, ale já jsem za to ráda. Letos to celé bylo hlavně o lidech, o osobnostech, které ve mně nějakým způsobem zanechaly nějakou stopu.


Romane, doufám, že tvá úroda byla nakonec výnosná. Nikdy jsem nepotkala tak pracovitého člověka, dřel by se do úmoru, sotva spal. A to je mu už přes padesát a na Ukrajině má své hospodářství, ale zatímco u nás byly vedra, na Ukrajině dva měsíce pršelo.

Michale, snad ses poklidně navrátil k rodině. Dík za všechny ty rozpravy v lámané češtině-ukrajinštině. Buď věrný své ženě. Ať už jsem ti řekla cokoliv, myslela jsem to vážně.

Álo, sice jsem zpočátku nedokázala nastoupit na tvou vlnu humoru, ale nakonec proč ne. Bylo těžký se naučit rozpoznávat, kdy to myslíš vážně a kdy si jen děláš srandu. Ženská, která si nikdy nebrala servítky a nezastírala, že každýho pomlouvá. I mě.

Paní Kuchtová, naučte se přiznat si vlastní chybu, ulehčí vám to mnoho nervů.

Uřvaná kolegyně paní Kuchtové, vám snad jen jedno, zajděte si k psychiatrovi.

Májo, věřím, že z toho puberťáctví jednou vyrosteš. Ale hlavně zůstaň navždy optimistická.

Natálko, přeju ti, aby se ti povedlo dostat dcerku do Čech. Zůstaň pořád veselá. Máš můj obdiv, já bych od malé dcery nedokázala odjet pracovat do ciziny.

Ivane, díky, že ses mi omluvil. Fakt není nic šlechetnýho na tom, žes byl 5 let za katrem kvůli loupežím a fakt není příjemný, když otravuješ ženský. Ten kopanec sis zasloužil, tak si to pamatuj.

Cikáne, sex za prachy fakt neprovozuju, měl bys zlepšit své telepatické vidění, protože je očividně slepé.

Simčo, díky za další ukázku Romů, kteří jsou naprosto v souladu s pravidly slušného chování a výchovy. Přeju hodně štěstí nadcházejícímu potomkovi.

Edo, pořád nevím, jestli jsi člověk na správným místě. Jako mistr bys asi měl vědět, co se na tý tvý lince děje. Ale na druhou stranu... ta tvoje dobrosrdečnost se jen tak nevidí.

Alexi, zůstaň sám sebou, škoda, že jsme se nemohli víc spřátelit. Člověk, jehož smích nikdy nezapomenu.

Bóďo, ty máš taky můj obdiv, jsi správná ženská. Koukej to v tom svým růžovým minicoopru natřít všem meďourům a bavorákům.

Karle, Léňo, přestaňte fetovat.

A nakonec...

Ludo, snad ještě najdem příležitost pokecat. Maďar-Slovák, z něhož vyzařuje takový klid, vyrovnanost a pohoda, až je to neskutečný. Člověk, co si umí přiznat chybu a je naprosto racionální. Ale asi nikdy nepochopím, jak můžeš hrát celý noci šachový turnaje.

Při těch nudnějších šichtách jsem se rozhodla, že příští rok se zkusím poohlédnout po nějaké jiné brigádě, posledních pár týdnů mě už v tomhle prostředí začalo ubíjet. Je čas se posunout někam dál a získat nové zkušenosti, do fabriky se můžu vrátit vždycky.

A co jsem si z toho ještě odnesla? Je až děsivý, jak neskutečně těžký je umět si přiznat chybu a přestat hledat výmluvy. Ale asi je to lidské, tak snad pro mě budou mít lidé povětšinou pochopení. Nu, a já se budu snažit o totéž.

Bobouš
 


Komentáře

1 padesatka padesatka | E-mail | Web | 23. září 2018 v 10:08 | Reagovat

Škola života...? Nebo dospělosti...?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama